Listopad 2007


Reportáž z hokejového utkání

29. listopadu 2007 v 17:03 Referáty, slohovky atd.
Utkání začalo lépe pro domácí, neboť již na začátku čtvrté minuty pálil ostře Pucher, a Snopkovi už nedělalo problém zavěsit do prázdné branky za povyjetým Vojtkem. Třinec však také skóroval, když rychlou předávku puku po ose Malec - Peterek - Martynek zakončil posledně jmenovaný pohotovou střelou z hranice brankoviště. Duhová aréna ještě nestačila šok z vyrovnání vstřebat Pardubice dokonce prohrávaly; zapomenutého Květoně našel na útočné modré Kroupa a hostující útočník v samostatném nájezdu dokázal prostřelit Lašáka. V závěru úvodního dějství však polevili v pozornosti i hosté, do úniku pustili Sýkoru, který se v těchto situacích mýlí jen výjimečně. Druhá třetina byla plná emocí s častým přerušováním, Ve 26. minutě trefil Sýkora v přesilovce tyč a vzápětí po té se strhla potyčka po faulu Hlinky, s nímž asi ještě cloumaly emoce po předchozím napadení Zálešáka, a domácí kapitán se kvůli zásahu do oblasti hlavy a krku musel předčasně poroučet do kabin. V polovině základní hrací doby hráli domácí přesilovku čtyři na tři a Sýkora od modré po Píšově přihrávce propálil Vojtka..Minutovou přesilovku hostí pět na tři sice přežili, stejně jako následnou přesilu jednoho hráče v poli, a na opak skóroval Martynek, oba týmy odcházely podruhé do kabin za stavu 3:3. Třetí dvacetiminutovka začala pro Pardubice šokem, když střelou od modré čáry překvapil Lašáka Tomík. Domácí zvyšovali svůj tlak, který vygradoval parádní bombou Sýkory v přesilovce, kdy domácí ostrostřelec vymetl horní růžek Vojtkovy branky, ale pouhých 98 vteřin po té jásali opět hosté po akci Květoně, který našel skvěle Martynka. Domácí již nespasila ani závěrečná hra bez brankáře a všechny body si tak odvezli Oceláři.

Vývoj v Evropě ve 20. letech (1918-1929)

29. listopadu 2007 v 17:01 Referáty, slohovky atd.
Vývoj v Evropě ve 20. letech (1918-1929)

Fašismus
Fašismus (italsky fascismo) je ve svém nejužším pojetí (definovaném Benitem Mussolinim) totalitní ideologie, resp. politické hnutí, antidemokratického a antiliberálního zaměření.. Fašistická politická teorie a praxe se poprvé výrazně prosadila v meziválečné Itálii vedené Benitem Mussolinim. Pojem "fašismus" či "fašistický" je dnes často vnímán v mnohem širším smyslu, v průběhu dějin 20. století se stal ofenzivním nástrojem boje různých ideologií, za fašistické či k fašismu směřující se taktéž označují formy vlády, které naplňovaly cíle původního fašistického programu jen zčásti, např. diktatury nespějící k totalitě.

Pařížská mírová konference 1919
Byla mezinárodní konference pořádaná vítězi 1. světové války, na které se projednávaly mírové smlouvy mezi státy Dohody, jejich spojenci a poraženými centrálními mocnostmi, tedy Německem, Rakouskem, Maďarskem,Bulharskem a Tureckem. Na řízení konference a vyjednávání měly největší vliv státy, které měly největší podíl a konečném vítězství, tzv. "Big five" - Spojené království, Francie, Itálie, USA a Japonsko. Konference byla zahájena 18. ledna 1919 a s několika přestávkami trvala až do 21. ledna 1920. Účastnily se jí představitelé celkem 32 států.
První republika
První republika
je označení pro Československo v období od jeho vzniku v roce 1918 do Mnichovské dohody roku 1938; následující období až do okupace zbytku republiky se označuje jako Druhá republika. Toto názvosloví bylo odvozeno od Francie, kde jsou republiky číslovány od Velké francouzské revoluce. Nezávislost Československa byla prohlášena 28.října 1918 československým národním výborem v Praze. Do státu bylo začleněno několik etnických skupin s různými historickými, politickými ekonomickými tradicemi.
Adolf Hitler
Jeho politické působení vyvolalo druhou světovou válku. Byl inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování obyvatelstva a vojenských zajatců v okupovaných zemích, hlavně v Sovětském svazu. Za nepřítele Německa považoval Židy, Rómy, Slovany, homosexuály, zdravotně postižené a také své politické oponenty. Byl zodpovědný za hmotné a morální zničení Německa na konci druhé světové války
Milan Rastislav Štefánik
V letech 1913-1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii a v roce 1918 protisovětskou intervenci na Sibiři. Byl členem Národní rady v Paříži a první československý ministr národní obrany. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladetele Československa. Zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti.
Karel Kramář
Po vypuknutí 1. světové války začal organizovat domácí odboj, roku 1915 byl za to zatčen a v procesu, který trval od 6. prosince 1915 do 3. července 1916 spolu s Aloisem Rašínem, Vincentem Červinkou a Josefem Zamazalem odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství (v tomto procesu jej obhajoval Eduard Koerner). Toho se měl dopustit mimo jiné i organizováním všeslovenských sjezdů, což však nebylo v době "spáchání" trestné. Trest mu byl později změněn na 20 let a v červenci roku 1917 byl spolu s dalšími odsouzenými amnestován nastoupivším císařem Karlem I.Doma získal již během procesu s ním pověst hrdiny, který díky své činnosti pro vlast riskuje vlastní život.

Líčení-Mé nejoblíbenější místo

29. listopadu 2007 v 16:59 Referáty, slohovky atd.
Za mé nejoblíbenější místo jsem si vybral místo v lese nedaleko od našeho domu.Vzduch tady překrásně voní , ne jako ve městě!
Stromy tu jsou vysoké a staré, jejich kůra vypadá jako šupiny od kapra, kterého míváme na Štědrý den! Na zemi u obrovitánských stromů vždy leží mnoho šišek, které dodávají tomuto místu tak krásnou atmosféru! Někdy zaslechnu štěbetání a švitoření ptáčků, kteří mají hnízda na smrku, který se nade mnou jen houpe pod mírným vánkem.Také z tuď vidím vyšlapanou cestičku od srn a zajíců k vodě, aby se napili z křišťálového potůčku, který zde teče od nepaměti.A je ozdobou tohoto krásného místa.
Tráva je tu tak krásně nebesky hebká, jako by ji každý den někdo česal hřebenem. Připadám si, když tu tak stojím , jako ryba ve vodě.Je tady klid a harmonie. Teď na té trávě sedím a pozoruji kámen, porostlý sametově hebkým měkkým mechem.
Na zemi, u obrovitého kulatého kmene s tvrdou kůrou, leží pár hub.Jsou tak nepoškozené, že se mi tomu nechce věřit. Pokaždé, když jsem tady, na tomto nádherně odlehlém místě, vzpomínám a přemýšlím. Ta atmosféra mne k přemítání nad sebou vždy nabádá. Každý občas potřebuje samotu, tady jí mám víc než dost .
U vysokého, starého, avšak stále zdravého jehličnanu, mě udivuje veliký zaoblený kámen velikosti malého dítěte. To celé je částečně zahaleno mlhou a přízemním oparem. Krajina za touto scenérií není vidět, ztratila se v dálce. Fouká tu příjemný vítr.
Líbí se mi, že tohle místo není jako ta ostatní s odpadky a dalšími nečistotami .







Přihlaste se do soutěže o nejlepší blog!!!(všichni)

19. listopadu 2007 v 17:53
Přihlásíte se tak, že napíšete komentář se svým blogem a jménem!!!